04.04.2018 22:14

Existují dva typy toxinů – fyzikální a emocionální.

Fyzikální toxiny se v našem těle ukládají z toho, co jíme, pijeme, dýcháme či jinak dostáváme do těla.

Emocionální toxiny jsou způsobeny stresovými situacemi či traumaty a z nich plynoucími negativními emocemi, které od dětství během celého života prožíváme a

Existuje mnoho terapií a postupů, které pomáhají vyrovnat se s traumatem na úrovni mysli (např. pozitivní myšlení, psychoterapie, rozhodnutí odpustit, v některých případech i síla vůle a lidského rozhodnutí překonat odpor či strach), bohužel ale na úrovni nejsme schopni se jich přirozeně zbavit. (Traumatem se nerozumí pouze úrazy, ohrožení života svého či blízkých, znásilnění či podobné extrémní zkušenosti, které si lidé většinou pamatují. Trauma je jakýkoli stresující zážitek, se kterým se člověk v danou chvíli nedokáže adekvátně vyrovnat, tj. regaovat na něj takovým způsobem, aby energie vzniklá stresem byla vybita a nervová soustava se opět vrátila do klidového stavu.)  Bohužel téměř všichni jsme od dětství vedeni k tomu, abychom traumata a negativní emoce vytěsnili, nejsme učeni a podporováni v tom, jakým způsobem se dají přirozeně a neškodně uvolnit, vybít, vykřičet, vyplakat…emocí zůstává původní trauma stále v těle. Působí stažení, bolest či postupně dokonce nemoc, a nepozorováno brzdí naši kreativitu, autentičnost i citlivost.

Traumata často prožíváme opakovaně, jakoby fungovala na principu určitého vnitřního programu, jemuž se v konkrétních životních situacích (zdánlivě) nelze vyhnout.

Oba druhy toxinů (fyzikální i emocionální) způsobují kyselé prostředí v našem těle, které je nejen živnou půdou pro mnohé bakterie, viry a další mnohem závažnější onemocnění, ale také dloouhodobě způsobují únavu, ztrátu energie a síly, trvalý stres, deprese, vyhoření, apod.

Většina lidí má poměrně vysokou úroveň toxinů v těle, emočních i fyzikálních.. V podstatě oba typy toxinů se na sebe navazují – téměř všichni jsme už od dětství vystavování mnoha traumatům, tlakům, požadavkům na to, jací bychom měli být, aby nás druzí přijímali.

Ze zkušenosti vím, že mnoho lidí pod maskou problémů všedních dnů nese zakořeněný pocit nedostatku lásky a přijetí.. Myslím, že je to základní trauma, které nám neumožňuje jen tak se uvolnit, žít a plynout, prožívat přirozenost bytí, což je radost, hravost a blaženost. Téměř všichni máme v sobě neustálou snahu něco dokázat sobě i druhým. Aby si nás druzí cenili, abychom si sami sebe cenili, abychom cítili, že jsme hodni lásky. Že je to iluze již možná mnoho lidí pochopilo rozumem, přesto a navzdory tomu však v reálném životě stále žijí tento scénář.

Skutečnost ukazuje, že snaha odstranit fyzikální toxiny není příliš účinná, nebo ne na dlouho. Negativní emoce uložené v těle mají velikou sílu.

 

Tělo nám je často dá pocítit také fyzickou bolestí. A opět

Někdy se také stává, že se naše mysl snaží tak moc tyto negativní emoce a jejich prožívání potlačit, že se vytvoří jakási bariéra, obrana, kdy člověk sice necítí příliš mnoho nepříjemných pocitů, necítí však ani ty příjemné. Život se stává prázdným, takový člověk jakoby nemohl nalézt naplnění, přes jeho bariéry se nemůže dostat nic. Takoví lidé mívají velmi málo citlivé tělo, občas se s tím setkávám při masážích. Je vskutku veliký rozdíl v tom, jak moc jsou lidé rozdílní ve vnímání doteku. Bývá to naprosto přímo úměrné schopnosti cítit, uvědomovat si a taky projevovat emoce, pocity a city. Přijímat i dávat.

Technika emočního detoxu je výborná cesta, jak postupně prorazit tyto bariéry, jak odstranit pod nimi ukrytá zranění a jak znovuobjevit barevnost života.

Dá se říci, že v buňkách našeho těla je uloženo vše, co jsme prožili. Ačkoli buňky stále umírají a stále se tvoří nové, vždy si předávají původní informaci. Lze to vysvětlit na mnoha chronických onemocněních, např. lupénka. Přestože se kožní buňky obnovují, nové nejsou zdravější. Mají stejnou informaci, jako ty, které právě odumřely. Proces se opakuje. Mnoho z nás ví, že lupénka je především typicky emoční záležitost.

Emoční detox jako práce s tělem pomáhá přeprogramovat buňky v těle, i takto by se to dalo říci. Uvolněním dlouhodobě vytěsněných traumat a emocí se může měnit mnoho na fyzické úrovni, ale i na úrovni pocitové, mentální, psychické.

U různých terapií je mnohdy těžké zbavit se emocionální zátěže, téměř vždy je to naše mysl, která nám brání jít do traumatu, zvlášť, když často ani nevíme, že máme někde trauma. Víme jen, že nám v nějaké oblasti není úplně dobře.

Naše mysl zná mnoho rafinovaných způsobů, jak si najít alibi pro to, že něco nejde. Emoční detox je velmi přímočará technika, jak neztrácet čas a obejít právě hry naší mysli, dostat se z mysli do těla a do podstaty.

Zásadní u této terapie je neustále hluboce dýchat, abychom nedali prostor myšlenkám, a vyjadřovat zvukem vše, co cítíme.

Během života se všem z nás stalo mnoho situací, ve kterých jsme se nemohli vyjádřit, projevit, ukázat pravdu o tom, jak nám je. Tolikrát jsme zadrželi pláč, tolikrát jsme se ovládli před projevem vzteku, mnohdy jsme si ani nedovolili od srdce se zasmát. Právě tohle jsou emoce, které u terapie lidé nejčastěji prožívají, tady si to mohou dovolit, je to vítané. Úleva je obrovská, někdy to bývá spojeno i s naprosto přesnými vzpomínkami, na které jsme dávno zapomněli. Někdy je to ale „jen“ pocit momentální bolesti, která postupně odchází, a po ní nastoupuje úleva a klid. Vše je možnost, každý člověk prožívá terapii jinak.

Emoce, příp. bolest (bolesti jsou manifestované emoce) se uvolňuje během masáže celého těla, někdo jí má více, někdo méně. Pomalost a přitom intenzita masáže zajišťuje, že nemineme téměř nic.. Hloubkovou masáž v určitých fázích střídá velmi jemná energetická masáž umožňující vnímat zvyšující se energetický stav v těle a mnohdy i mnoho potěšení.

Většina z nás ví, že řešení pouze fyzické bolesti a fyzického problému nebývá na dlouho. Zcela zásadní je odstranit právě negativní emoce z těla, mohou být různého charakteru – strach, stud, nedůvěra, vztek, lítost, křivda, šok…, cokoli.